|
|
Small States Thinking Big: Comparative Analysis of the Czech Presidencies of the Council of the European Union in 2009 and 2022
Monsportová, Daniela ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato studie se zaměřuje na dvě česká předsednictví v Radě EU. Přistupuje k nim optikou dvou teoretických konceptů - malého státu, a symbolické moci Pierra Bourdieu. Hlavními cíli práce je sledovat relevanci výše uvedených teoretických východisek při aplikaci na vybraný případ České republiky a tím osvětlit případ relativně nový a často opomíjený. Pro naplnění cílů studie využivá kvalitativní výzkum a design "embedded" jednotlivé případové studie. Pro zodpovězení výzkumné otázky se práce nejprve zaměřuje na hloubkovou diskuzi teoretických konceptů. Poskytuje také přehled obecného diskursu kolem konceptu rotujícího předsednictví Rady. Studie poté zkoumá domácí a mezinárodní nastavení předsednictví, zjevné i skryté cíle a hmotné i nehmotné výsledky jednání a komunikačních strategií. Porovnáním obou předsednictví práce dochází k závěru, že zatímco vztahy mezi státy mohou být asymetrické, symbolická moc může změnit a posílit postavení států v mezinárodním systému. Tento závěr je demonstrován na případu České republiky a jejích dvou předsednictvích v Radě, během jejichž trvání byla zemi udělena značná symbolická moc - v práci operacionalizovaná jako možnost nastolování agendy a komunikačních strategií. Uplatněním symbolické moci tak mohla Česká republika ovlivnit své postavení v systému vztahů států,...
|
|
|
Projekty na podporu kultury z hlediska kategorie symbolického kapitálu (na materiálu projektu na podporu městské kultury BU2R - projekt Budvaru)
KOŠAŘOVÁ, Markéta
Tato práce se věnuje tématu pronikání obchodních značek do sféry kulturní a umělecké produkce na případu BU2R, projektu pivovaru Budějovický Budvar na podporu nemainstreamové kultury, jenž fungoval mezi lety 2007 a 2018. BU2R byl marketingovou platformou, jejímž úkolem bylo propagovat značku Budweiser Budvar na poli alternativní a nezávislé kultury se zaměřením na městské prostředí a subkultury. Práce analyzuje strategie, jež tato platforma využívá pro začlenění se do zacílené oblasti kultury a popisuje projekty, které BU2R podporoval a na kterých spolupracoval. Principy jejího fungování jsou interpretovány mimo jiné na základě teorie moderního mýtu sémiologa Rolanda Barthese a teorie kulturního společenského pole sociologa Pierra Bourdieu. Práce blíže představuje detaily této taktiky, jejíž úspěšnost tkví především v tom, že ze sponzorovaných projektů vytváří vlastní obsah, samotný materiál reklamní kampaně, přičemž autoři daných kulturních a uměleckých projektů si obvykle tohoto principu nejsou vědomi a ne zcela záměrně se pak podílejí na tvorbě této kampaně.
|
|
|
Význam genderu v (pro) sociální teorii Pierra Bourdieu
Čepelová, Hedvika ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá teoretickým ukotvením konceptu gender v sociální teorii Pierra Bourdieu. Ústřední pozornost je věnována potenciálu teorie Bourdieu obohatit feministické myšlení praktickými i teoretickými perspektivami, stejně jako feministické kritice jeho teorie a možným odpovědním na ni. Práce analyzuje jak vztah různých proudů feministického myšlení k teorii Bourdieu samotné i k některým konceptům, které Bourdieu používá (například habitus a dispozice), tak také vztah Bourdieu k feministickému myšlení a hnutí za práva žen. Vychází dominantně z autorské tvorby Pierra Bourdieu, důležité opory představují kritické argumentace Toril Moi a Leslie McCall. Zabývá se nejprve potenciálem teorie Bourdieu ve vztahu k emancipaci, univerzalitě a překlenování esencialistických a ne- esencialistických východisek feminismu, následně kritickým rozborem vztahu konceptu gender a sociálního řádu, jeho vazby na koncepty kapitál a třídící princip. V závěrečné části se soustřeďuje na vztah reprodukce a produkce v teorii Pierra Bourdieu a nastiňuje možné implikace pro současné feministické myšlení, stejně jako pro teorii Bourdieu samotnou. Klíčová slova: Pierre Bourdieu, feminismus, gender, habitus, kapitál, sociální řád, distinkce
|
|
|
Životní styl, trendy ve stravování a sociální pozice: meze a možnosti aplikace modelu Pierra Bourdieu na dílčí výzkum životního stylu a stravovacích návyků v České republice
Hypšová, Veronika ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Ptáčková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem životního stylu a stravování, konkrétně jak jsou ovlivněny umístěním jedince v sociálním prostoru. Teoretická východiska poskytl koncept Pierra Bourdieu, sekundárně také práce dalších sociologů a antropologů. Výzkumným nástrojem je samovyplňovací strukturovaný dotazník, výzkum proběhl CASI metodou skrze oline panel. Výzkum je analyzován skrze jednotlivé sociální skupiny dané zaprvé vytvořenou typologií, dále základními sociodemografickými charakteristikami. Analýza prokázala, že mezi některými skupinami existují statisticky významné rozdíly, z toho důvodu se dá hovořit o rozdílech v životním stylu a preferenci potravin na základě umístění jedince v sociálním prostoru.
|
|
| |
|
|
Disent po roce 1989. Využití teorie změny habitu Pierra Bourdieu na příkladu vybraných organizací postdisentu
Benetková, Eva ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Diplomová práce Disent po roce 1989. Využití teorie změny habitu Pierra Bourdieu na příkladu vybraných organizací postdisentu se zabývá tématem disentu po roce 1989 a jeho dalšího života a vlivu v české společnosti po roce 1989. Téma tzv. postdisentu je pojato prostřednictvím kvalitativního výzkumu organizací, jejichž činnost vychází z dědictví disentu nebo k jeho aktivitám svojí činností odkazují. Za pomoci výzkumného designu instrumentálních případových studií je pojednána činnost následujících organizací: Nadace Charty 77, Knihovny Václava Havla, revue Babylon a knihovny samizdatové literatury Libri prohibiti. Práce je zakotvena v diskurzu postkomunistické tranzice a v teorii o změně habitu francouzského sociologa Pierra Bourdieu. Cílem práce je zachytit přetrvávají-li způsoby chování disentu (disidentského habitu), které hrají roli ve společnosti v současnosti. V teoretické části práce jsou vymezeny pojmy disentu a postdisentu, představen rámec postkomunistických tranzitologických studií a výzkumy postdisentu v českém prostředí. V empirické části je představena metodologie kvalitativních studií a u organizací sledován vývoj vztahu činnosti organizace směrem k disentu, reflexe disentu v současných aktivitách organizace a to, jak organizace komunikuje tato témata směrem k veřejnosti. V závěrečné...
|
|
|
Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování
Šebek, Josef ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování Mgr. Josef Šebek Abstrakt Ve své disertační práci Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování se autor zabývá problematikou zprostředkování mezi literárním textem a jeho sociálním kontextem. Zaměřuje se na dva významné současné kontextově orientované přístupy: teorii literárního pole vypracovanou Pierrem Bourdieuem a kulturní materialismus, formulovaný nejprve Raymondem Williamsem a poté rozpracovaný Alanem Sinfieldem a Jonathanem Dollimorem, a chápe je jako dva základní, komplementární modely zprostředkování: teorie literárního pole postuluje existenci (relativně) autonomního mikrosvěta literatury, zatímco kulturní materialismus vychází z přesvědčení o plném začlenění literárního textu do sociálního kontextu, "společensko-materiálního pohybu" (Williams). Po úvodním nastínění problematiky se autor zabývá Bourdieuovou teorií literárního pole, jeho "novou vědou o dílech" a následně současnými postbourdieuovskými přístupy (Alain Viala, Anna Boschetti, Jacques Dubois, Gisèle Sapiro, Pascale Casanova, Bernard Lahire, Jérôme Meizoz, Geoffroy de Lagasnerie), které teorii literárního pole aplikují, rozvíjejí a modifikují, a využívá je ke kritice této teorie...
|
|
|
Překážky zlepšování přípravy učitelů: Kvalitativní případová studie Pedagogické fakulty
Lukáš, Richard ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Institut sociologických studií, katedra sociologie Bc. Richard Lukáš Překážky zlepšování přípravy učitelů: kvalitativní případová studie pedagogické fakulty (diplomová práce) Vedoucí práce: doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D. Praha 2016 Abstrakt Institucionální a organizační kontext přípravy učitelů na pedagogických fakultách je sociologicky zatím nepříliš probádané téma, přestože se jedná o společensky důležitou otázku. Cílem této práce je zjistit, jaké jsou překážky toho, aby se zkvalitňovala příprava učitelů na pedagogických fakultách v ČR. Na tuto otázku odpovídám skrze případovou studii vybrané české pedagogické fakulty. Díky rozhovorům s vedoucími pracovníky fakulty; analýzu rámců, které tito pracovníci používají pro rámování svých zkušeností s překážkami; a analýzu institucionálního kontextu přípravy učitelů na této fakultě (intervenční heuristické vyšetřování) jsem odhalil řadu překážek, které zlepšení učitelské přípravy brání. Z institucionálního hlediska jde především o několik zásadních a pro fakultu externích faktorů (např. financování státem, roli Akreditační komise ad.); dále specifickou historii učitelské přípravy v ČR; strukturu zkoumané fakulty a organizaci učitelského studia na ní a stav didaktik jednotlivých vyučovaných oborů. Z analýzy rámců...
|
|
|
Význam genderu v (pro) sociální teorii Pierra Bourdieu
Čepelová, Hedvika ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá teoretickým ukotvením konceptu gender v sociální teorii Pierra Bourdieu. Ústřední pozornost je věnována potenciálu teorie Bourdieu obohatit feministické myšlení praktickými i teoretickými perspektivami, stejně jako feministické kritice jeho teorie a možným odpovědním na ni. Práce analyzuje jak vztah různých proudů feministického myšlení k teorii Bourdieu samotné i k některým konceptům, které Bourdieu používá (například habitus a dispozice), tak také vztah Bourdieu k feministickému myšlení a hnutí za práva žen. Vychází dominantně z autorské tvorby Pierra Bourdieu, důležité opory představují kritické argumentace Toril Moi a Leslie McCall. Zabývá se nejprve potenciálem teorie Bourdieu ve vztahu k emancipaci, univerzalitě a překlenování esencialistických a ne- esencialistických východisek feminismu, následně kritickým rozborem vztahu konceptu gender a sociálního řádu, jeho vazby na koncepty kapitál a třídící princip. V závěrečné části se soustřeďuje na vztah reprodukce a produkce v teorii Pierra Bourdieu a nastiňuje možné implikace pro současné feministické myšlení, stejně jako pro teorii Bourdieu samotnou. Klíčová slova: Pierre Bourdieu, feminismus, gender, habitus, kapitál, sociální řád, distinkce
|
|
| |
host ::
RSS.